Foto a video galerie

LETNÍ ŠKOLA TVŮRČÍHO PSANÍ 2007


Vyprávění a fotografie o ročníku 2007.


(vypráví organizátorka a lektorka akce Markéta Dočekalová)

V roce 2007 se konal již šestý ročník Letní školy, a i když by se třeba mohlo zdát, že se od předchozích ničím nelišil, není tomu tak. Poprvé v tomto roce jsme totiž vyzkoušeli prodloužit školu ze sedmi dní na deset. Toto rozhodnutí se nakonec ukázalo jako správné a desetidenní pobyt se osvědčil jako to "pravé ořechové". Ne že by pocitově neutekla škola podobně rychle, jako v minulých letech, ale přeci jen deset dní pobytu nám umožnilo pohodlněji oddělit čas odpočinku od studijních záležitostí. Počasí nám přálo a celých deset dní bylo jak vystřižených z reklamy nějaké cestovní kanceláře. Nebylo ani nesnesitelné vedro, nepřekvapily nás ani žádné prudké deště, zkrátka jen modrá chorvatská obloha a denní teploty okolo 26 stupňů.

Letos se nám naštěstí vyhnuly "auto kalamity" a nikdo neboural ani nebyl nabourán. Velmi k tomu přispěl zejména fakt, že většina účastníků se na akci dopravovala autovlakem Jadran Expres. Jízdenky jsme kupovali hromadně pro celou skupinu a tak jsme i lehátková kupé měli všichni pěkně vedle sebe. Mělo to své kouzlo i romantiku, navíc za 24 hodin strávených ve vlaku se účastníci již měli možnost poznat a pořádně si popovídat. Cesta byla velice pohodlná, přeci jen je něco zcela jiného sedět 16 hodin za volantem a neustále udržovat pozornost a ležet pohodlně na lehátku, nechat se kolíbat jízdou a k tomu si číst časopis, nebo se jen tak dívat na krajinu kolem. Zkrátka a dobře, i když v mnohém ani vlak nemusí být ideální, ve srovnání s cestou autem to byla skutečně paráda. V neděli, prvního července v 8 hodin ráno, jsme vystoupili na nádraží ve Splitu a akce mohla začít. Vůně moře bylo to první, co zaútočilo na naše čichové buňky. Vzápětí jsme si našli místečko v malé kavárničce s výhledem na přístav a nechali se rozmazlovat ještě i vůní a chutí kávy, která po 24 hodinách ve vlaku působila přeci jen jako příjemná vzpruha do nového dne. Připraveni na zážitky, po zakoupení jízdenek na klimatizovaný autobus, rozjeli se účastníci Letní školy do cíle cesty - do letoviska Makarská (vzdáleného asi 65km od Splitu).

Coby organizátorka akce, měla jsem ještě trochu "nervy" aby vpořádku dorazili do cíle cesty i ti účastníci, kteří se dopravovali individuálně auty nebo letecky, ale nakonec štěstí všem přálo a ve 20,00 jsme se skutečně sešli u slavnostní večeře, kde byla akce oficiálně zahájena. A potom vše už frčelo svým nezadržitelným tepem, ostatně jako každý rok. Místo zbytečných řečí mi tedy dovolte připojit jen fotografie z ročníku 2007, které mluví samy za sebe. Domnívám se, že spokojenost účastníků je z fotek vidět a to mi dělá nesmírnou radost. Loučení na konci pobytu nebylo úplně jednoduché, protože jsme toho spolu za těch deset dní skutečně hodně prožili a já mohu i hrdě říci, že se toho účastníci hodně naučili. Pokroky, které dělali, byly vidět každičký den na jejich textech. A co mě jako organizátorku těší úplně nejvíce, nikomu se ani nechtělo domů. Co víc si přát? Snad jen jediné - aby nově získané znalosti a zkušenosti účastníkům dobře sloužily a aby se stejně úchvatně vydařil i ročník sedmý, v roce 2008. Tak tedy možná na brzkou shledanou!

FOTKY:
Účastnici v rámci "dílen" zažili na vlastní kůži různá cvičení. Jedno z nejtěžších se zaměřovalo na vnímání času, protože pro scenáristu je velice důležité aby dokázal vnímat, co všechno může být herecky ztvárněno za minutu, za dvě, za tři. Proto v rámci tréninku měli účastníci za úkol si vymyslet, připravit a nakonec i předvést scénku v délce 3 minuty. Samozřejmě hodinky k dispozici neměli.









A jak jsem říkala, i těch deset dní nám uteklo velice rychle, podobně rychle, jako vám prohlížení výše přiložených fotografií. Než jsme se nadáli, byl tu závěrečný večer, se slavnostní večeří a také s rozdáváním certifikátů. Certifikát samozřejmě dostal každý účastník.






Přišel čas i na přípitek. "Tak tedy na tvorbu, na zdraví a prostě na všechno nejlepší!"




K slzám mě dojalo, že pro mě účastníci připravili nejen kytičku, ale také drobné dárky jako poděkování za celou akci. Srdce mi opravdu bušilo dojetím.



A pokud jde o večeři, pak nutno přiznat, že losos na grilu byla geniální volba. Jíst ryby přímo u moře, to zkrátka nemá chybu!



A takhle to vypadá na závěrečné fotografii. Taková byla LETNÍ ŠKOLA TVŮRČÍHO PSANÍ 2007 a její účastníci (organizátorka je vpředu s modrými berlemi v rukou)



Poslední úprava stránky: 2018-05-20 14:12:02