Odborné články

M. Dočekalová: Registrace díla


Protože vás dnes a denně zajímá, jakým způsobem je možné své dílo (námět, scénář, báseň, text atd.) ochránit proti ukradení, rozhodla jsem se všechny důležité informace shrnout do tohoto článku. A když dovolíte, přidám i několik svých názorů.


Tedy v prvé řadě: žijeme v době, ve které se krade. Tak jako vám může někdo ukrást na ulici peněženku a nebo vykrást byt, když jste zrovna na dovolené, může vám kdokoliv ukrást i cokoliv, co jste napsali a nebo vymysleli. Samozřejmě to neznamená, že kvůli tomu člověk přestane u sebe nosit peněženku a nebo se odstěhuje pod most aby mu už nikdy nevykradli byt. Teď se možná usmíváte, ale já denně narážím na autory, kteří tvrdí, že mají tak geniální produkt, že se ho bojí nabídnout aby jim ho někdo neukradl.

Ať už je však produkt jejich práce jakýkoliv, výsledek je vždy stejný: leží někde, kde o něm nikdo neví. Přes všechna možná rizika totiž stále platí, že kdo nic nenabízí, nemůže také nic zrealizovat. Osobně se domnívám, že situace s kradením děl u nás není zdaleka tak žhavá, jak se často ústy autorů prezentuje. Ano, občas se může stát, že vám někdo něco tak zvaně ukradne, použije váš nápad, nebo se zkrátka příliš inspiruje vaší myšlenkou, dílo, které vznikne, se tomu vašemu až nápadně podobá. Jsem ale hluboce přesvědčená, že to je spíš výjimka než pravidlo. Ono je totiž skutečně dobrých autorů a dramaturgů velmi málo a když televize na někoho takového narazí, nemá nejmenší zájem si ho rozhněvat tím, že mu ukradne nabízené dílo. V jejím zájmu je naopak takového člověka dostat pod svá křídla a maximálně využít jeho kvalit. Taková je realita.

Takže daleko spíš, než že se díla cíleně kradou, se stává, že se zrodí stejné nápady na různých místech v jednom okamžiku. Sama jsem za roky svého působení u televize takových situací zažila několik, lidé zkrátka vymýšlejí stejné nápady, myšlenky krouží kdesi nad námi a my je dáváme na papír. Poměrně zbytečně velká bublina o tom, jak se na našem televizním trhu kradou nápady nebohých začínajících autorů vznikla dle mého názoru i proto, že každý autor (ať je to začátečník a nebo profík) samozřejmě považuje většinu svých nápadů za geniální. Bohužel, těch skutečně geniálních nápadů je opravdu málo.

A tak se stane, že autor nabídne svůj nápad například na televizní seznamku. Nápad ale není tak geniální, jak si autor myslel a televize ho nepřijme. Autor je samozřejmě naštvaný, protože si myslí opak. A za čas se na obrazovce televize objeví seznamka. Nikoliv však proto, že by před časem tento autor nabídl svou seznamku, ale proto, že televize hledala námět pro dobrou seznamku roky. A co řekne odmítnutý autor? No jasně! Já přišel s nápadem seznamky, to nechtěli a najednou vysílají seznamku! Skutečně, velmi často tímto povrchním způsobem vznikají fámy o tom, jak moc se na televizním trhu kradou díla. Osobně věřím, že skutečně dobrý nápad si cestu k realizaci vždycky najde a právě proto, že je dobrý, nebude ukraden a autor naopak získá zajímavou práci. Nicméně, pro klid našich duší tu samozřejmě existuje možnost jak dílo právně ochránit. Než si však povíme o této možnosti, dovolím si opět jeden vlastní názor: Ani registrace vás neochrání od ukradení díla, pokud vám ho opravdu bude někdo chtít ukrást. Navíc stačí aby zloděj změnil několik drobností a už to není stejné dílo, ale dílo jiné a máte smůlu. Faktem ale zůstává, že pokud byste chtěli svá díla například nabízet do USA, tak je musíte mít mezinárodně registrovaná, protože žádné studio ani televize od vás neregistrované dílo nepřijme. Je to proto, že se tím sami chrání. Dílo vám totiž registrují jen tehdy, pokud u nich již není stejné dílo registrováno. Je tu tedy alespoň určitá jistota, že nenabízíte něco, co už někdo jiný před vámi vymyslel.

Pro tyto mezinárodní účely je možné doporučit autorskou organizaci WGA, jejíž registrace děl má celosvětovou platnost po dobu 5 let. Potom si musíte registraci znovu obnovit. Zaregistrování díla stojí 20 dolarů na dobu zmíněných 5 let, jako potvrzení dostanete certifikát o registraci. Celou proceduru je možné provést online po internetu přímo na stránkách WGA, tedy www.wga.org a vše uhradíte kartou, takže je to otázka chvilky. Do 6 týdnů obdržíte buď certifikát a nebo zamítavé rozhodnutí s odůvodněním, proč nelze dílo registrovat (což většinou bývá sdělení, kdy bylo registrováno totožné dílo). Celá záležitost má pro nás jedinou velkou nevýhodu, vaše dílo musí být v angličtině. Pokud chcete dílo nabízet v USA, potom vám to tak nevadí, protože by v angličtině muselo být tak jako tak.

Pro domácí účely je to však nepříjemná komplikace, i když vyvážená celosvětovou platností registrace. K této službě je ještě dobré dodat, že je tu možné registrovat opravdu mnoho druhů duševních děl, v nabídce je celkem 38 žánrů a devět druhů médií. Pro domácí účely se nabízí jako zcela nejjednodušší způsob ochrany registrace díla notářem. Taková regisrace však svědčí pouze o datu vzniku díla, čili se můžete maximálně hádat o to, čí dílo vzniklo dříve. Jako ještě jednodušší doklad o datu vzniku díla se doporučuje tzv. registrace poštou. Dílo dáte do obálky a pošlete na svou vlastní adresu. Ale pozor, otevřít obálku smí až teprve soud v případě sporu, je to opět důkaz o okamžiku vzniku díla. Agentura DILIA nabízí našim autorům službu zvanou úschova a registrace díla, která ovšem není ničím jiným, než opět pouhým důkazem o datu vzniku díla. Dilia s vámi uzavře smlouvu a dílo vám v zapečetěné obálce uschová na dobu 5 let, což je stejné, jako co může učinit notář a dokonce zcela totožné i s tím, jak vám může posloužit registrace poštou. Zatímco za takový dopis poslaný na svou adresu však zaplatíte maximálně pár desítek korun, Dilia si dle rozsahu díla účtuje 500 až 900 Kč. O službě si můžete přečíst více na adrese www.dilia.cz. U notáře zaplatíte za stejnou službu rovněž jen pár desítek korun.

Ať již zvolíte jakoukoliv registraci, faktem je, že jsou zcela jistě situace, kdy se vám může hodit mít důkaz o tom, že dne toho a toho, roku toho a toho, jste již dílo u sebe měli. Záměrně nepíši, že jste již byli autory díla, protože taková registrace nezkoumá a ani nepotvrzuje skutečné autorství. Jen říká, že jste to dílo měli u sebe a registrovali ho. A když půjdeme na dřeň věci, tak pokud si jakékoliv dílo neregistrujete, nabídnete ho, dotyčná osoba ho odmítne a vzápětí ho zaregistruje na své jméno, tak prostě máte smůlu. Takže i když vás to neochrání od ukradení díla, je dobré nabízet díla registrovaná.

Rozhodně vás to přinejmenším ušetří možného rozčilování a infarktu. A co z toho všeho plyne závěrem? Osobně vám doporučuji nabízet díla registrovaná, nic tím nezkazíte. Nespoléhejte však na to, že registrace vyřeší vaše problémy, pokud narazíte na skutečně nepoctivého člověka. Těch skutečně nepoctivých je však málo a můžete si být jistí, že po dobrém autorovi dnes každá televize daleko radši skočí a nabídne mu slušný plat, než aby ho okradla a už ho pak nikdy neviděla, nebo se s ním snad dokonce soudila!
Poslední úprava stránky: 2011-02-04 11:02:39