Odborné články

M. Dočekalová: Geniální autoři versus realita


Dnes bych se ráda vyjádřila k problému, který by se dal stručně označit jako "autorská genialita." (Text z roku 2005.)


A začnu ze široka - jak je možné, že po naší zemi se potuluje údajně velké množství geniální autorů a přesto si všichni, kdo takové jedince potřebují, neustále ztěžují, že nikde nejsou a nemohou žádné najít? V oblasti televizní tvorby se pohybuji dostatečně dlouho na to abych mohla říct, že nedostatek dobrých autorů panuje již mnoho let. A když jsem po určitou dobu působila jako zástupce šéfredaktora v jednom prestižním společenském magazínu, řešili jsme tentýž problém - nedostatek dobrých autorů. A tak se ptám, kde jsou?

Obecný názor laické veřejnosti, tak, jak se s ním setkávám, praví, že se zkrátka dobří autoři a ti, kdo je potřebují, nepotkávají. Prostě se míjejí. A proto jsem otevřela na těchto stránkách burzu scénářů a burzu práce - aby se vytvořil prostor pro vzájemné setkávání se a možná i úspěšné uzavírání dohod. A jak se můžete přesvědčit, televize již reagují a inzerci posílají, volají - hledáme šikovné autory. A jak já, tak i šéfredaktoři, společně s velkým napětím čekáme, jestli z tohoto pokusu něco užitečného vzejde. Jestli se konečně dobří autoři potkají s těmi, kteří je chtějí zaměstnat. Zda se to podaří, to ukáže čas. K zamyšlení však zbývá poslední a podle mého hlavní zádrhel - jsou ti tzv. geniální či dobří autoři skutečně geniální a dobří?

Každý autor považuje to, co vymyslel, samozřejmě za geniální a skvělé. Na tom by ještě nebylo nic tak zvláštního. Zarážející je spíše postoj a přístup, se kterým se již delší dobu, prostřednictvím těchto stránek od aspirujících autorů setkávám. Dalo by se to shrnout asi takto: "Nic měnit nebudu, můj nápad je geniální. Berte a nebo ne." Český autor jakoby si myslel, že je Bohem. Když si jdu koupit něco do obchodu a vybírám si, nekoupím si to, co z jakéhokoliv důvodu nechci. A když si o nějakém výrobku myslí výrobce že je skvělý a ten výrobek se neprodává a vrátí se mu, je to jasný signál - výrobče, mýlil jsi se. A výrobce se musí zamyslet kde udělal chybu a pokud nechce zkrachovat, bude muset výrobek přizpůsobit požadavkům trhu. To je klasický zákon nabídky a poptávky. V autorské tvorbě to nefunguje jinak. Když si autor myslí, že materiál je geniální a odmítá ho změnit podle požadavků televize / redakce, tak materiál neprodá. Výsledkem je potom často, poznamenejme že zbytečně, uražená autorova ješitnost, který se domnívá, že jeho genialita nebyla rozpoznána. V horším případě začne spřádat paranoidní představy, že byl odmítnut jen proto aby mu ten geniální nápad vzápětí někdo z těch, kdo ho hodnotil a posuzoval, ukradl.

A právě tady budu velice silně oponovat. V současné chvíli je na trhu situace taková, že skutečně dobrý a šikovný autor má možnosti, které za posledních 15 let nikdy neměl! Všechny televize se vrhly na vlastní seriálovou tvorbu - to je něco, o čem se autorům mohlo před deseti lety jen zdát. Spotřeba nápadů je enormní. Spotřeba lidí, kteří odpadávají únavou a opotřebením nebo vnitřním vyhořením, je rovněž obrovská. A o šikovné autory je rvačka. A divili byste se, nejsou to autoři tzv. absolventi FAMU, DAMU a dalších odborných škol. Šanci dostávají skutečně všichni - setkávám se s tím dnes a denně. Ale také dnes a denně vidím, kolik jich je skutečně dobrých, šikovných, poněkud obhrouble řečeno - použitelných. Takže kde je chyba?

Mám svou zkušenost s tvorbou pro USA. A mohu říct, že tam je psaní jakožto obor často nazýváno "přepisováním." Je to proto, že autoři svá dílka přepisují a přepisují dle odborných rad a analýz tak dlouho, dokud není televize a nebo filmová společnost spokojena. Celé kapitoly o vybrušování scénářů a příběhů najdete takřka v každé odborné literatuře. Vychází stovky knih na téma, jak najít ve scénáři a nebo v příběhu chyby a jak ty chyby napravit. A nikdo se nad tím nepohoršuje. Nikdo to nepovažuje za nerozpoznanou genialitu a nikdo se necítí zhrzený. Protože psaní je v prvé řadě veliká dřina, neustálé úpravy a vylepšování. Často mi autoři posílají různé emaily. Nejparadoxnější, bohužel ne ojedinělý, byl asi tento: "Mám hotový scénář pro zábavný pořad. Je to opravdu bomba a je to zcela dokonalé. Nechci ale by to kdokoliv měnil a nebo posuzoval. Chci aby to nejprve televize koupila, zaplatila mi a teprve potom scénář dodám. Nechci aby to četli předem. Je mi totiž jasné, že by to určitě někdo ukradl. Jak to mám udělat?" Tak nad takovými emaily se opravdu jen nevěřícně usmívám. Zkusil si někdy takový autor koupit zajíce v pytli? Určitě by to měl zkusit aby pochopil oč se tu jedná. Ať si koupí nějaký výrobek "naslepo" bez toho aby ho nejdříve viděl. Nejsem si jistá, jestli toto můžeme ještě označit za autorskou naivitu a nebo už za drzost či přerostlé ego.

Skutečností však je, že takový autor nemá šanci nikde na světě. A dokud to nepochopí, bude lepší, když se bude živit nějakou jinou činností. A závěr? Není vůbec jisté, zda vytvoření prostoru, kde se mohou vzájemně setkat autoři a profesionálové, kteří je potřebují, splní svůj účel. Je to však rozhodně šance pro ty autory, kteří jsou sebekritičtí a dovedou na sobě a svých materiálech pořádně pracovat. Zda tu takoví někde jsou, ukáže čas. Byla vyslána jasná výzva - televize potřebují dobré a pracovité autory. Ti jsou teď na tahu. Pokud si však kdokoliv z nich myslí, že prodá jak napsal, že nebude muset nic měnit, nic přepisovat ani upravovat, pak je to nejen naivní ale také velmi neprofesionální. A profesionalitě je třeba se učit od samého začátku. A protože tu bohužel tento rys chování u většiny aspirujících autorů, kteří chtějí u televizí začít, chybí - proto se dle mého názoru zatím tito autoři s televizemi míjejí. Takže to je dobrá zpráva na konec - změna chování autorů by mohla přinést kýžené ovoce na obou stranách. Dojde k ní?
Poslední úprava stránky: 2010-04-29 22:54:46