Odborné články

Ivan Rössler: Televizní zábava


Diskuse na téma úrovně české televizní zábavy pokračuje. Ivan Rössler ve svém příspěvku reaguje na slova režiséra Vladimíra Forsta. (Text z roku 2003.)


Drobný nesouhlas s tímto citátem: Tak tedy alespoň namátkou. Opravdu nemusíte u zábavného televizního pořadu dosáhnout sledovanosti 3 000 000 diváků. Je to sice senzační výsledek, ale ne nezbytně nutný pro existenci pořadu. Když totiž dosáhnete již nic moc ratingu 10, není vaše finanční inkaso pouze třeba cca 1 000 000,- Kč. Pokud plníte průměrně plánované objemy, které umožňuje zákon, tak je to podle platného ceníku 2 898 000,- Kč. Tedy téměř trojnásobek (leden je hodně slabý měsíc). A to je pouze jeden hodinový primetimový pořad. Co s penězi potom provozovatel vysílání udělá je věc jeho a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (zákon 231/01 43 odst. 2 a 44 odst. 2).

Vladimíre, mám Vás rád, ale hluboce se mýlíte. Pokud nedosáhnete v primetime sledovanosti aspoň 30% (a více než 50% share, ten je ovšem důležitější), pak jste svůj program (bez ohledu na jeho cenu) dělal téměř zbytečně. Protože tohoto výsledku dosáhne (a třeba i levněji) někdo jiný a Vy přijdete o postavení na trhu. Namátkou včerejší měření, ze kterého vyplývá, že se včera večer dívalo celkem 4 485 000 diváků. Celkový share je bez dvou procent 100. To znamená, že tři televize večer co večer bojují nejen o sledovanost (a tedy maximální zisk diváků), ale i o vedoucí postavení na trhu. Cílem výroby pořadů není zaplatit pořad a něco vydělat, ale výdělkem krýt i případné ztráty z jiné výroby, sanovat provoz televize, výzkum, technologický vývoj atd. atd. A samozřejmě, co nejvíce vydělat. Proto komerční televize jdou cestou jistoty. A pro experiment jsou tady dopředu složené peníze z koncesionářských poplatků pro veřejno-právní TV. Rozdíl je jasný: komerční televize musí investovat a čekat zda a kdy (ale vždy poté - a posteriori) dostane zpět své investované peníze, zatímco veřejno-právní média dostávají z koncesionářských poplatků peníze dopředu (a priori) a mohou je tedy vydávat bez ohledu na kvalitu a výsledek programu. V obou případech ale nejde jen a jen o peníze nebo o odvahu. Jde o výsledek, o vítězství a tedy o nápady a o větší šikovnost to, co máte umět divákům prodat. I když ČT by mělo jít víc o prestiž než o peníze, ale to už je jiná historka. To už je debata o tom, co je to veřejná služba, ke které by bezpochyby měla patřit i péče o rozvoj a budoucnost televizní tvorby. Tedy to, co v žádném případě nemůžeme očekávat od komerčních médií. I když to někdy na rozdíl od ČT dělají.

S pozdravem Ivan Rössler šéfredaktor redakce zábavy TV NOVA
Poslední úprava stránky: 2010-04-28 17:36:06