Odborné články

Vladimír Forst: Televizní zábava, peníze a odvaha


Režisér Vladimír Forst reaguje na diskusi o televizní zábavě. (Text z roku 2003)


Škoda, že diskuse o úrovni a možnostech televizní zábavy neprobíhá neustále, ale byla inspirována až další tendenční a stereotypní kritikou vánočních pořadů především v denním tisku. Mnohé postřehy jsou v ní sice přesné ale celkový dojem z ní je poněkud rozpačitý. Myslím, že je třeba být především naprosto konkrétní.

Paní Spáčilová opravdu nepochopila smysl a princip pořadu MINISHOW! A to už dávno. Dost možná, že jsme to také nenatočili dost přesvědčivě Markéto, víš dobře, že ty naše televizní dramaturgické porady (kdy jsem především odrážel snahy o zbrklou a ničím nepodloženou proměnu a ´vývoj´ pořadu po formální stránce) nevedly k hledání prostředků na podporu toho nejdůležitějšího, co v dramaturgickém záměru pořadu původně bylo. Ten staví na nápadu z romantických 80-tých let a snaží se zachytit hledání prvních velkých idolů dítěte na počátku jeho magického věku, kdy mu jenom rodiče už nestačí. To může být úsměvné, překvapující, dojemné a především upřímné. Nejde tedy jen o pouhé více, či méně úspěšné napodobování - to by bylo skutečně málo. Taková playbacková show ovšem předpokládá, že populární zpěváci, zpěvačky a skupiny existují! A že totiž existují autentické populární hity, že je jich hodně, že je to tím pádem pestré a rozmanité. Při současném stavu české pop music je doufám všem jasné, jak marná je potom taková snaha tvůrců podobného typu pořadu. Smutně trapné výsledky Českého slavíka to myslím celkem jasně dokazují. (I když pan šéfredaktor Rössler tajemně naznačuje, že by se situace po realizaci jakési varianty pořadu ´Pop Idol´ mohla vylepšit.) Navíc je takovýto rodinný pořad, určený všem věkovým skupinám, většinou nasazen schedulerem televize PRIMA nesmyslně v cca 21:30. To je čas, kdy diváci očekávají, že uvidí sice stejně roztomilá, ale poněkud odrostlejší děvčata a ne malé školáky a školačky napodobující pěvecké ´dědečky a babičky´.

Ale k věci. Souhlasím, že opravdu televize nemají peníze a odvahu, jak píšeš. I když tu odvahu by měl každý čekat spíše u televize veřejné služby. Ta totiž proto existuje! I z toho důvodu je financována neziskovým způsobem tak, aby mohla experimentovat a hledat nové formy a možnosti i v oblasti zábavy. V komerční televizi je to totiž poněkud komplikovanější. (Ale i tady lze minimalizovat riziko případného neúspěchu. Bohužel však nejsou potřebné nástroje a vhodné postupy zdaleka využívány . Ať už jde o různé formy výzkumu, sofistikované testování nebo měření kvalitativního ratingu ). Co je ale horší, převládají zde opravdu všelijaké zavádějící mýty. Týkají se především efektivnosti financování pořadů ale také interpretace výsledků měření sledovanosti. Je to bohužel na daleko rozsáhlejší diskuzi přesahující rozměr této poznámky. Tak tedy alespoň namátkou.

Opravdu nemusíte u zábavného televizního pořadu dosáhnout sledovanosti 3 000 000 diváků. Je to sice senzační výsledek, ale ne nezbytně nutný pro existenci pořadu. Když totiž dosáhnete již nic moc ratingu 10%, není vaše finanční inkaso pouze třeba cca 1 000 000,- Kč. Pokud plníte průměrně plánované objemy, které umožňuje zákon, tak je to podle platného ceníku 2 898 000,- Kč. Tedy téměř trojnásobek (leden je hodně slabý měsíc). A to je pouze jeden hodinový primetimový pořad. Co s penězi potom provozovatel vysílání udělá je věc jeho a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (zákon 231/01 § 43 odst. 2 a § 44 odst. 2). Pokud dá provozovatel vysílání na výrobu takového pořadu skutečně těch v předchozí úvaze předpokládaných 30 000 Euro - výborně! (Otázkou je kolik pořad skutečně stojí a kolik za něj účtuje držiteli licence monopolní servisní organizace).

Častokrát se ale tyto pořady vyrábí za daleko nižší částky a tak je to nakonec hodně vidět. Těžko to potom snese srovnání s např. produkty německé RTL, které jsou často v hlavách televizních managerů etalonem úrovně televizního zábavného pořadu, a kde minimální niveau rozpočtu velkého zábavného pořadu je cca 300 000 - 400 000 Euro pro Folge (samozřejmě bez příplatků). A to už nemluvím o těch ´levných´ amerických seriálech, kde běžné výrobní náklady půlhodinové epizody jsou od 500 000 $ výše. Ano, tady může každý namítnout, že jde o pořad, který se dá většinou prodat jiným televizím, dá se reprízovat nebo případně jinak využít. O to ale tady možná jde! Televizní zábava přeci nejsou jenom estrády na jedno použití. To by byl příliš velký luxus.

Je pravda, že TV NOVA tuto nabídku rozšířila alespoň licencemi ve světě úspěšných primetimových kvízů. A to je na rozdíl od ostatních českých televizí chválihodná odvaha. Těch zábavných žánrů je ale daleko, daleko víc a opravdu není českým posláním vše vymýšlet znova. Vím, že je to hodně lákavé a ambice všech jsou značné, ale struktura českého televizního průmyslu to bohužel zatím téměř vylučuje. Tam kde není konkurence se těžko něco tvůrčím způsobem rodí a vyvíjí.

Zbývá ale ještě jedna, vůbec ne zanedbatelná možnost. Stačí si přece umět dobře vybrat. Televizní trhy MIPTV 2003 jsou již 24. - 28.3.2003, nebo ještě lépe - Festival zábavných televizních pořadů Rose D´Or proběhne 13. - 18.5.2003. Ale i tady se předpokládá, jak už v diskuzi zaznělo, že máte talent a znalost souvislostí.

Hodně štěstí a odvahy v roce 2003 všem přeje Vladimír Forst režisér a producent
Poslední úprava stránky: 2010-04-28 17:31:21